Co je to kořen a k čemu slouží?

Podstatné jméno, neživotné, mužské, 2. deklinace (typ skloňování 2*e podle klasifikace A. A. Zaliznyaka); tvar lokativu se používá pouze v kombinaci na vinné révě. Existuje také varianta deklinace podle schématu 2*a^: mnoho hodin kořeny, kořeny, kořeny, kořeny, kořeny.

případ	jednotek hodin	mnoho hodin
Je to	vykořenit	kořeny
R.	vykořenit	Korenyev
D.	vykořenit	kořeny
V.	vykořenit	kořeny
televize	vykořenit	kořeny
Pr.	zásadně	kořeny

Výslovnost

• MFA: jednotky h. [ˈkorʲɪnʲ]

Sémantické vlastnosti

Hodnota

1. blbeček. rozvětvená podzemní část rostliny, orgán zajišťující ukotvení (zakořenění) v půdě, doplňování vodou a dalšími látkami a v některých případech i pro vegetativní množení ◆ Oblíbenou potravou bažantů jsou kořeny trav, které vyhrabávají svými silnými nohami. M. A. Lyalina, „Cesty N. M. Przhevalského ve východní a střední Asii“, 1891 [NKRY] ◆ Les není tak vysoký, ale trnité keře, chmel a další rostliny proplétají kořeny stromů v nerozlučné síti, takže na 3 sáhy je téměř nemožné rozeznat stojícího člověka. M. Yu. Lermontov, „Vadim“, 1833 [NKRYA]
2. obvykle množné číslo včetně rodokmenu, generace; předci ◆ Čtenáři těchto řádků vidí, že jsem ve všech směrech pocházel z německých kořenů – naučil mě být Rusem, protože on sám byl skutečně ruský člověk, duší i srdcem. N. I. Grech, „Poznámky o mém životě“, 1849–1856. [NKRYA] ◆ Yehudi mluvil všemi jazyky – německy, anglicky, polsky, francouzsky a dokonce rusky, protože měl ruské kořeny. S. Z. Spivakova, „Ne všechno“, 2002 [NKRYA]
3. anat. skrytá, zapuštěná část základny něčeho, např. orgánu živého organismu (vlas, zub atd.) ◆ Tato procedura zlepšuje prokrvení hlavy a posiluje vlasové kořínky. I. Pokrovskaya, M. Alekseykina, „Nepláčou nad svými vlasy“, 1999.03.15 // „Zdraví“ [NKRY] ◆ V tloušťce zubu je malá zubní dutina, cavitas dentis, který je vytvořen z dutiny korunky, která pokračuje do kořene zubu ve formě kořenového kanálku. Rudolf Samusev, Jurij Selin, „Human Anatomy“, 2003 [NKRY]
4. trans. skrytý zdroj, hlavní příčina jevu (často s negativní konotací: kořen problému, kořen všeho zla, kořen všech potíží) ◆ Ukázalo se však, že tyto aspekty Leninova charakteru nebyly těmi hlavními, těmi hlavními, které určovaly podstatu, kořen rodící se nové věci. V. S. Grossman, „Všechno plyne“, 1955–1963. [NKRYA] ◆ Potřebujeme tento tvrdý západní svět? Nebo, jak tvrdí někteří „patrioti“, jsme navždy předurčeni k socialismu, zakořeněnému v komunálním systému? G. I. Gorin, „Nikde si tolik nestěžují na život. “ (1991) // „Kapitál“, Vydání č. 28 (34), červenec 1991 [NKRY] ◆ To byl kořen všech potíží experimentátorů až po Lebeděva. Gennadij Gorelik, „Andrei Sacharov. Věda a svoboda”, 2004 [NKR]
5. lingvistické hlavní, centrální část slova, která nese jeho lexikální význam ◆ Každé slovo má kořen a slovo se může skládat z jednoho nebo více kořenů.
6. matematické číslo, které po dosazení do rovnice dává identitu; při dosazení do polynomu dává 0 ◆ Tématem přednášky bylo hledání kořene trinomu.
7. matematické číslo získané z daného čísla pomocí inverzní operace zvýšení na mocninu; funkce, která vrací dané číslo ◆ S úžasnou lehkostí dokázal vypočítat druhou odmocninu šestimístného čísla na druhé desetinné místo.

Synonyma

Antonyma

Hyperonymy

Hyponymy

1. kořenová zelenina, háček, kořen
2. –
3. –
4. –
5. morf, alomorf
6. vícenásobný kořen, jednoduchý kořen
7. aritmetická odmocnina, druhá odmocnina, třetí odmocnina

Cohyponyma

Holonyma

1. kořenový systém, rostlina
2. rodokmen
3. vlasy/zub
4. kauzální vztah
5. základ
6. doména
7. –

Meronyma

1. hlavní kořen, adventivní kořen, postranní kořen
2. pradědeček, prapradědeček
3. –
4. –
5. dopis
6. –
7. –

Související slova

Etymologie

Pochází od předků. *koren, z kat. Mimo jiné se vyskytly: staroruština, staroslovanština. kořen (ῥίζα; supr.), rus. kořen, ukrajinština kořen, bolg. Koren, srbohorština Koren, slovinština korȇn, česky kořen, slovensky. kořen, polština korzeń, v.-luzh. korjeń, n.-luzh. korjeń. Tady je rusko-církev-slovan. korѧ, srbsko-církev-slav. kor — totéž. Další stupeň střídání: lit. kẽras „keř, kořen, sušený pahýl“, lotyšsky. cę̃ra „vlasy (na hlavě), zvláště rozcuchané“, cęrs „keř“, lit. kìrnа „ostrý pahýl“, staropruský. kirno „keř“, rozsvícený. kerė́ti „zakořenit“. Byla použita data ze slovníku M. Vasmera. Viz Reference.

Frazeologismy a stabilní kombinace

• do kořene
• vykořenit
• podívej se na kořen
  • podívej se na kořen!
  • třetí odmocnina

  

  Víte, co mají společného stromy a slova? Bez čeho nemůže růst žádný strom?

  Je pravda, že strom nemůže růst bez kořene. Kořen vyživuje strom a drží ho v zemi. Stejně tak slovo nemůže existovat bez kořene. Kořen je jeho hlavní částí a slova se stejným kořenem z něj „rostou“ jako větve z kmene stromu.

  Všechna slova v ruštině se skládají z částí – morfémů. Připomeňme si, jaké jsou části slova.

  Předpona vždy stojí před kořenem, pomáhá tvořit nová slova. Například:

  Dima řídil Tanye k narozeninám. Při cestě prořídil do obchodu pro dárek. Exodešel ještě dvě zastávky. nařídil právě včas na dovolenou. Bavila se návštěva a уřídil domů

  Předpona je označena speciální ikonou: čárou s pravým úhlem, která jakoby odděluje předponu od kořene.

  kořen – to je hlavní část slova, právě v tom spočívá jeho podstata, čemu se říká lexikální význam. „Kořen je středem slova, jeho ohniskem,“ napsal významný lingvista Dietmar Rosenthal.

  Gorea – horyny — horyka – horyets.

  Kořen je označen obloukem, který jakoby zakrývá slovo.

  

  Suffix – část slova, která následuje za kořenem. Přípona se používá k vytvoření nových slov. Například:

  oběd – oběddát

  Dům Důmuk

  Příponové označení je podobné jako u střechy domu.

  Koncovka – proměnná část slova, tvoří tvary slova a je potřebná ke spojování slov ve větách. Slovní forma – jde o totéž slovo, které se liší v gramatických významech: pád, číslo, čas, osoba. Například:

  knihyа se skládá z listů papíru. Dětské Knihyи obvykle s obrázky. Během lekce, o které Vanya mluvila Knihyahkterou jsem četl v létě.

  Konec je označen obdélníkem, který ohraničuje písmena na konci slova.

  Jak vidíme, bez předpony, přípony a koncovky může slovo existovat, ale bez kořene to bude jen množina písmen.

  Ve skupině slov les – znovulesOK – lesnoah – lesnick jeden společný kořen -les. Pokud odstraníte například předponu ve slově „copse“ -pere, změní svůj význam a stane se slovem „malý les“. A pokud odstraníte kořen, zůstane „pereok“ – nesmyslná sada písmen.

  Většina slov má kořeny skládající se z několika zvuků:

  horya, silnicea, pšeniceny

  Ale mohlo to být jinak. Podívejme se, jaké zajímavé příběhy se dějí s kořenem slova.

  Některá slova mají například kořen skládající se pouze z jednoho zvuku:

  naйty, oуano, podleшли

  Existují také slova, která mají dva nebo více kořenů. Tato slova se nazývají komplex. Chcete-li v nich určit kořeny, musíte identifikovat sémantické bloky. Například:

  – pěškyеmrtvice (procházky);

  – vodyоpad (voda padá);

  – sámоlet (létá sám);

  – olejоsýrоvarnya (vaří máslo a sýr).

  Ve složitých slovech může být kořen zkrácen:

  – manažer (hlava domácnosti);

  – platymzda).

  V ruštině je kuriózní slovo s nulovým kořenem: “vzít ven” Kdysi se to psalo jako “vzít ven”, “vzít ven” a měl kořen -nya. Ale časem se sloveso změnilo a začalo znít podobně jako slova „foukat“, „dotknout se“, „hodit“.

  Lingvista Alexander Tikhonov, autor „School Word Formation Dictionary“, uvádí následující analýzu slova: -vy – řídicí panel; -Studna – přípona; -t – konec

  Kořen v tomto slově se rozlišuje pouze etymologicky. Další lingvista, Nikolai Shansky, identifikuje ve slově „vyjmout“ následující části: předpona -vy; nederivační základ n, který se střídá s -mu, tis ve slovech „vyjmout“, „zahloubit“; jednočinná přípona n, která splynula se základnou n; přípona y; konec -t.

  Volné a vázané kořeny

  Stává se, že kořen je samostatné slovo, nebo se slovo získá spojením kořene s koncovkou a formativní příponou. Takové kořeny se nazývají volný, uvolnit. Například: nesenoy, důmik, linkya, syn, nebeoh bely V ruském jazyce je většina slov s volnými kořeny.

  A existují kořeny, které nelze použít samostatně, ale pouze v kombinaci s předponami a příponami. Takové kořeny se nazývají příbuzný. Například: kdysyaga, Svatýitza, nadet, atvypnutomít.

  Slova příbuzná a příbuzná

  Věděli jste, že slova, jako lidé, mají rodiny? V rodině jsou příbuzní spojeni společným předkem a slovy tuto roli hraje kořen. Slova se společným významem, která lze vysvětlit pomocí stejného slova, se nazývají příbuzný.

  Podívejme se na to na příkladu.

  Houba – houbapřezdívka – houbanoah – houbacca.

  

  Všechna slova vysvětlujeme jedním slovem „houba“: houbař – člověk, který sbírá houby, houba – vyrobená z hub (houbová polévka) nebo související s houbami (klobouček, houba), houba – malá houba. Všechna tato slova mají stejný kořen -houba.

  Slova, která mají stejný kořen a mají podobný význam, se nazývají jednokořenové.

  SmeX – smíchshnoy – smíchshinka – smíchšít – smíchbýt.

  Дом – důmik – důmpopelavý — důmozdobený – důmosadník

  Bylinya – bylinypřezdívka – bylinyka – bylinyInca – bylinyyangy.

  

  Ke kontrole správného pravopisu slov potřebujeme slova se stejným kořenem.

  Příbuzná slova mají vždy stejný kořen, ale slova, která mají stejný kořen, nejsou vždy příbuzná. Jak se to stane? Slova mohou mít stejný kořen ve zvuku a pravopisu, ale mohou mít odlišný význam. Podívejme se na dvě skupiny slov:

  sýr – sýrny — sýrOK;

  sýrau – sýrawn – odsýrjíst.

  V obou skupinách lze identifikovat stejný kořen -sýr, ale v prvním můžeme slova vysvětlit pomocí slova „sýr“ a ve druhém pomocí slova „vlhkost“. Tyto skupiny slov spolu nebudou souviset, protože mají různé lexikální významy. Kořeny, které jsou stejné v pravopisu, ale liší se ve významu, se nazývají homonymní. Slova s ​​takovými kořeny nebudou mít stejný kořen.

  Pojďme najít to liché v řetězci slov se stejným kořenem.

  Nos – znovunositza – nosik – noshorník – nosvajíčka.

  Všechna slova mají stejný kořen -nos. Ale slovo „vrátný“ není stejný kořen jako jiná slova. Jeho kořen má lexikální význam „nosit“.

  Slovní tvary také nejsou slova se stejným kořenem.

  Výše jsme řekli, že slova mění tvar pomocí koncovek.

  Berezа – břízaы – břízaoh.

  Tvar slova může být také tvořen příponou:

  sílaнy – silnýнjejí.

  Tato slova nebudou mít stejný kořen; jsou to tvary stejného slova.

  Slovní tvary vždy odkazují na stejný slovní druh a slova se stejným kořenem mohou být různé slovní druhy. Například:

  zeměI – podstatné jméno;
  zeměyanoi — přídavné jméno;
  nazeměbýt – sloveso.

  Naučili jsme se, že slova se stejným kořenem jsou různá slova se stejným významem a stejným kořenem, tvary slova jsou stejná slova v různém rodě, pádě, čísle a ve slovech se stejnojmennými kořeny, ačkoli kořen se píše stejně. , význam je jiný. To nám pomůže vybrat správná testovací slova a vyhnout se chybám.

  Jak určit kořen ve slově

  V ruském jazyce je mnoho slov. V některých je kořen snadno identifikovatelný, v jiných je skrytý za předponami a příponami. Jak může dítě správně určit kořen ve slovech? Pomohou jednoduchá pravidla:

  přečíst slovo a pochopit jeho význam;
  vybrat příbuzná slova;
  zkontrolujte, zda jsou slova významově blízká;
  zvýraznit společnou část v příbuzných slovech – to bude kořen;
  zvýrazněte kořen obloukem.

  Podívejme se na příklad.

  Hrya – Игрušeň – Игрna – Игрvajíčka.

  Společnou součástí této řady slov je -hry, bude to kořen. A všechna tato slova mají stejný lexikální význam, který lze vysvětlit slovem „hra“.

  Střídání písmen v kořeni slova

  Určitě jste si všimli, že některá slova se stejným významem mají trochu jiné kořeny. Například ve slově „nosit“ kořen -nosa ve slově „nést“ kořen – nesený. Tomu se říká střídání písmen v kořeni slova.

  Zde jsou příklady nejčastějších střídání písmen.

  

  

  Najdeme v básni stejná kořenová slova.

  Náš zasněžený dvůr jasně září,

  Sněhová pevnost v ní zvoní smíchy.

  Děti dělají sněhové koule každý den,

  Střechy se pyšní okrajem sněhu.

  Sněhulák stojí s novým koštětem,

  Přebytečný sníh odvezl nákladní automobil.

  Připravujeme sněhové vločky, figurky,

  Hrajeme pro veselou Sněhurku.

  Jaro nám ještě nechybí,

  Ale ve snech vidíme sněženky.

  Zde příbuzná slova: zasněžený, zasněžený, sněhové koule, zasněžený, sněhulák, sníh, sněhové vločky, Sněhurka, sněženky.

  Všechna slova souvisí se slovem „sníh“. V kořenech -sníh и -sníh souhlásky se střídají -G и – dobře.