Co se stane, když k opylení nedojde?
Ovocné stromy vyžadují opylení během kvetení, aby produkovaly dobré ovoce.. Často se setkáváme s problémem, kdy strom dobře kvete, ale plodů je málo nebo prakticky žádné, v 80 % případů je to kvůli opylení.
K opylení dochází dvěma způsoby – samoopylením nebo křížovým opylením.
Samoopylení – opylování, při kterém se ovocné stromy opylují samy.
Přejít opylování — ovocné stromy jsou opylovány jinými odrůdami.
Ovocné stromy se dělí na:
samoplodný – používat pyl pouze z vlastních květů (nepotřebují opylující hmyz ani pyl jiných odrůd). 50 % květů je opylováno.
sebeneplodná rostliny využívají pyl různých odrůd pomocí hmyzu. Bez pomoci pylu jiné odrůdy nebude opyleno více než 5 % květů (typické pro většinu ovocných stromů).
Částečně samosprašný – mezilehlá možnost mezi samosterilní a samofertilní. Opyluje se až 20 % květů.
Vzdálenost mezi opylujícími stromy by neměla být větší než 15 – 20 metrů.
Je vhodné, aby mezi opylujícími stromy jednoho druhu nebyly žádné další druhy, budovy nebo hustá výsadba.
Stromy stejného druhu je lepší sázet ve skupinách.
Proto je velmi důležité, jaké odrůdy ovocných stromů plánujete ve svém okolí vysadit, aby jejich vzájemná kombinace přispěla k vzájemnému, nejlepšímu křížovému opylení a vedla ke zvýšení výnosů. Tabulka opylení sazenic hrušek.
| JULIENNE | NEJLEPŠÍ OPELOVACI ODRUH |
| AUGUSTOVSKAYA ROSA | VZPOMÍNKA NA JAKOVLEVA, PODZIMNÍ JAKOVLEV |
| VELESA | ČIŽOVSKAJA, PODZIMNÍ JAKOVLEVA, VIDNAYA |
| VIDNAYA | VELESA, PODZIMNÍ JAKOVLEVA, ČIŽOVSKAJA |
| DEZERT ROSSOSHANSKAYA | MRAMOR, PODZIMNÍ JAKOVLEVA |
| DUCHES (LÉTO) | LESNÍ KRÁSA |
| ELENA | DIV, FERIA |
| KATEDRÁLA | DUSHES (LÉTO), ČIŽOVSKAJA, LADA |
| KOKINSKAYA | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| LADA | ČÁSTEČNĚ SAMOOPLOZENÉ, ČIŽOVSKAYA, MOSKVA |
| LESNÍ KRÁSA | ČÁSTEČNĚ SAMOPLODNÍ, VÉVODOVÉ (LÉTO) |
| OBLÍBENÝ JAKOVLEV | DUCHES (LÉTO) |
| MOSKVA ŽENA | CHYTRÁ EFIMOVÁ, MRAMOR, LADA |
| MRAMOR | MOSKVA ŽENA |
| CHYTRÁ EFIMOVÁ | MOSKVA, MRAMOR |
| NIKA | FERIA, DIVU |
| PODZIMNÍ JAKOVLEVA | ČÁSTEČNĚ SAMOPLODÍ, LADA, SRPENOVÁ ROSA |
| PAMĚŤ JAKOVLEV | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| POTAPOVSKAYA | ČIŽOVSKAJA |
| BALTSKÉ MASTNÉ | PAMĚŤ JAKOVLEV |
| RŮŽE KEDRINA | ČIŽOVSKAJA |
| RUSKÁ KRÁSA | DUSHES (LÉTO), JAKOVLEVŮV OBLÍBENÝ |
| Severyanka zrudla | PAMĚŤ JAKOVLEV |
| DŘÍVE Z MICHURINSK | PAMĚŤ JAKOVLEV |
| EXTRAVAGANZA | WONDER, NIKA, JAKOVLEVSKAYA |
| ČIŽOVSKAJA | LADA |
| DIVIT SE | JAKOVLEVSKAYA, FEERIA, ELENA |
| JAKOVLEVSKAJA | NÁDHERNÉ, FERIA, LISTOPAD |
Tabulka opylení sazenic třešní a třešní.
| ROZMANITOST TŘEŠNĚ | NEJLEPŠÍ OPELOVACI ODRUH |
| RYCHLE | CHARITONOVSKÁ, TURGENEVKA |
| VLADIMIRSKÁ | LUBSKAYA, TURGENEVKA, ZHUKOVSKAYA, DESSERNAYA MOROVOJ, CHARITONOVSKAYA |
| DEZERTNÍ FROST | VLADIMIRSKÁ |
| ŽUKOVSKAJA | VLADIMÍR, LUBSKAJA, MLÁDEŽ, CHARITONOVSKÁ |
| MILOVAT | VLADIMÍR, ŽUKOVSKIJ, MLÁDEŽ, TURGENEVKA |
| MLÁDÍ | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| MOROZOVKA | ZHUKOVSKAYA, TURGENEVKA, VLADIMÍR |
| TURGENEVKA | LÁSKA, MLÁDEŽ |
| CHARITONOVSKÁ | ŽUKOVSKÁ, VLADIMÍR |
| ČOKOLÁDA | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| LEBEDYANSKAYA | ŽUKOVSKAJA, TURGENEVKA, MOROZOVKA, VLADIMÍR |
| ROZMANITOST TŘEŠNĚ (DUKE) | NEJLEPŠÍ OPELOVACI ODRUH |
| WORDER CHERRY | CHERRY “IPUT” |
| ROZMANITOST TŘEŠNĚ | NEJLEPŠÍ OPELOVACI ODRUH |
| GO | REVEN |
| ITALŠTINA | IPUT, REVNA |
| LENINGRAD ČERNÁ | IPUT, REVNA, FATEZH |
| AUSTRÁLIE | IPUT, REVNA |
| RANĚ RŮŽOVÁ | IPUT, REVNA |
| REVEN | GO |
| RONDO | IPUT, FATEZH |
| MOTHERLAND | IPUT, OVSTOUZHENKA |
| FATEOG | IPUT, REVNA |
| ČERNÁ | IPUT, REVNA, FATEZH |
Tabulka opylení sazenic švestek.
| ODRŮDA ŠVESTKA | NEJLEPŠÍ OPELOVACI ODRUH |
| ANNA SHPETHOVÁ | BROSKEV |
| MAĎARSKÁ MOSKVA | SAMOPODNÁ ODRŮDA |
| JEMNÝ | EURASIA |
| EURASIE 21 | ZARECHNAYA BRZY |
| ŽLUTÁ SEBE PLODNÁ | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| ZARECHNAYA BRZY | STUDIUM, EURASIE 21 |
| KABARDINKA | KOLEKTIVNÍ FARMA RENKLOD, MAĎARSKÁ MOSKVA |
| BONBÓN | ZARECHNAYA BRZY, RANKLOD KOLKHOZNY |
| MILÁČEK | PEACH, ZARECHNAYA BRZY |
| BROSKEV | ANNA SHPETHOVÁ |
| RENKLOD KOLKHOZNY | MAĎARSKÁ MOSKVA |
| MODRÝ DÁREK | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| STANLEY | ČÁSTEČNĚ SAMOPLODNÁ ODRŮDA (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| ETUDE | ZARECHNAYA BRZY |
Tabulka opylení sazenic meruněk
| ODRŮDA MERUŇKA | NEJLEPŠÍ OPELOVACI ODRUH |
| DESSERT | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| RATTLE | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
| TRIUMPH SEVER | VLASTNÍ HNOJENÍ (NEPOTŘEBUJE SE OPELOVAČ) |
Pesticidy, paraziti, změna klimatu a urbanizace. Z tohoto důvodu je asi 35 procent bezobratlých opylovačů po celém světě – především včel a motýlů – na pokraji vyhynutí.
Ale co se stane, když vymřou včely?
Proč jsou včely důležité a co se stane, když vyhynou?
Vložit Sdílet
Kód byl zkopírován do schránky
šířka px výška px
- Sdílejte na Facebooku
- Sdílet na Twitteru
Adresa URL byla zkopírována do vaší schránky
Momentálně není k dispozici žádný zdroj médií
Pokud se zdá – co je na tom špatného? – jen si představte obyčejný burger ve světě, kde nejsou žádné včely. Bylo by to bez cibule a nakládaných okurek a bez papriky mezi kořením. Tyto rostliny zmizí bez opylení včelami. Ani na burgeru není sýr: strava dojnic vyžaduje vojtěšku, kterou opylují včely. Vojtěšku lze nahradit jiným krmivem, ale tím se zvýší náklady na chov krav, a tedy i náklady na mléčné výrobky. Lahůdkový sýr není pro rychlé občerstvení. Možná se ani neutěšíte hranolky: některé odrůdy brambor opylují včely.
Včel je asi 20 tisíc druhů a ty opylují až 80 procent všech kvetoucích rostlin. Při sběru pylu a nektaru pro svá včelstva létají z květu na květ a přenášejí pyl ze samčích rostlin na samičí, ačkoli to nedělají schválně – včely se prostě pylem zašpiní a nosí dál. V důsledku tohoto křížového opylení se objevuje mnoho ovoce, zeleniny a bobulovin.
Opylovat mohou nejen včely, ale i někteří motýli, brouci, můry a dokonce i ptáci a netopýři. Ale jsou to včely, které přímo či nepřímo ovlivňují jednu třetinu stravy obyvatel vyspělých zemí.
Včely jsou lepšími opylovači než ostatní, protože mají společenský život a navštěvují velké množství různých rostlin. Ve včelstvu – neboli kolonii – žije od 20 do 80 tisíc včel, které obletují květy v okruhu dvou kilometrů. A pokud v okolí nic není, pak včely mohou sbírat pyl na vzdálenost až sedmi kilometrů. Typická rodina včel dokáže za rok uskutečnit až 4 miliony letů a během každého z nich obletí až 100 květů.
Rostliny jako melouny a mandle nemohou bez opylení včelami produkovat plodiny vůbec. Desítky dalších rostlin mohou, ale jejich výnos bude mizivý. Stále rostoucí světová populace spoléhá na tuto potravu, a tedy i na včely.
Opylování také ovlivňuje kvalitu produktů. Dobře opylované ovoce, zelenina a bobule vypadají atraktivně, jsou větší velikosti a chutnají lépe.
Kromě opylování včely samozřejmě produkují med, včelí vosk, propolis – pryskyřici na utěsnění prasklin v úlech – a mateří kašičku. Tyto produkty se používají v lékařství, stavebnictví nebo při výrobě kosmetiky.
Včely také hrají zásadní roli při udržování biodiverzity planety – množství různých rostlin a živočichů žijících ve společné oblasti.
Asi 90 procent divoce kvetoucích rostlin závisí na živočišných opylovačích. Bez včel tyto rostliny zmizí, což znamená, že zmizí potrava a úkryt pro mnoho hmyzu a zvířat, což naruší celý potravní řetězec.
Včely hrají obrovskou roli v životě planety, při obohacování naší stravy, udržování cen potravin na nízké úrovni, v boji proti světovému hladu – a dělají to zdarma. V roce 2014 se jen ve Spojených státech odhadovalo, že včely vykonají každý rok práci v hodnotě 15 miliard dolarů.
Rostliny může opylovat i člověk, ale ne vždy a hlavně ne zadarmo. Někteří odborníci se domnívají, že pokud včely zmizí, farmáři mohou úplně opustit rostliny, které potřebují k opylování.
Harvard vyvíjí robotické včely, jejichž úkolem je opylovat rostliny. Ale zatím není jistota životaschopnosti této myšlenky.
A vědecké studie říkají, že počet divokých včel klesá. Konkrétnější údaje o včelstvech včelařů: Za posledních několik let zemře ve Spojených státech každou zimu asi 30 procent včelstev. V Evropě – 12 procent kolonií. Včelaři mohou obnovit počet včel do jara, ale to stojí peníze a nemusí být rentabilní, pokud dojde ke ztrátám ve velkém měřítku. Mnoho zemí hlásí neočekávané hromadné úhyny včel.
Některé včely umírají a některé trpí syndromem kolapsu včelstva. Včely dělnice jednoduše opustí úly a nechávají za sebou královnu.
Neexistuje žádný konkrétní důvod, proč včely umírají nebo navždy opouštějí své kolonie. K tomu přispívá několik faktorů.
Mnoho včel zabíjí parazitický roztoč rodu Varroa. V jiných případech smrt hmyzu usnadňuje člověk. Například na rostliny, které včely opylují, používáme pesticidy. Rozvíjíme divoká pole a lesy, kde žijí a živí se včely. Klima se mění – rostliny kvetou v neobvyklých časech a opylovací plán včel je narušen.
Včelám můžete pomoci pěstováním rostlin, které rády opylují. Včely mají žízeň – nezapomeňte jim v misce s větvemi nebo kameny nechat čistou vodu, aby se hmyz neutopil.
Na včelách závisí naše životní prostředí, budoucnost boje s hladem i to, že budeme jíst pro radost, a ne jen pro přežití.
