Které hnojivo je lepší, suché nebo tekuté?

V posledních letech začínají agronomové stále častěji používat tekutá minerální hnojiva. Jaká je jejich výhoda a dokážou nahradit klasická tuhá minerální hnojiva?

Výhody kapalných hnojiv

Dnes různí výrobci vyrábějí několik hlavních značek kapalných hnojiv: směsi močoviny a amoniaku (s různým obsahem dusíku a přidáním síry) a ZhKU 11:37.

Odborníci podotýkají, že z hlediska agronomické hodnoty jsou kapalná a pevná minerální hnojiva srovnatelná a přidané živiny (při výpočtu norem v účinné látce) jsou v poměru 1:1. Tekutá hnojiva však mají řadu výhod:

-vyšší účinnost v podmínkách sucha.

-Baterie jsou v přístupném stavu.

-Možnost zadání listem.

Agronomové, kteří používají kapalná hnojiva, zaznamenávají zvýšení průměrného výnosu na jakékoli půdě a plodinách o 20-25%.

Výsledky testů

Výsledky studií použití močovino-amonných směsí (v pokusech na Samařské státní agrární univerzitě) jak v čisté formě, tak s přídavkem síry ve srovnání s rozšířeným tuhým dusíkatým hnojivem – dusičnanem amonným ve stejném dusíkovém ekvivalentu prokázaly významné zvýšení výnosu u všech studovaných plodin, zejména při použití kapalného hnojiva s frakční aplikací.

Vědci poznamenávají, že důležitou nuancí technologie aplikace kapalných hnojiv je jejich aplikace v souladu s potřebou dusíku rostliny v závislosti na fázi vývoje, zatímco směsi močoviny a amonia, včetně tří forem dusíku s amidovou složkou, může působit jak přes listy a výrazně aktivovat vegetaci rostlin, tak i přes kořeny při předseťové aplikaci díky dusičnanovým a amonným formám dusíku.

Výzkum také prokázal výrazně převažující účinek kapalných minerálních hnojiv oproti pevným, takže výnos tvrdé pšenice jarní podle experimentálních variant byl: při použití pevných minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 20 c/ha, při jedno- časové použití kapalných minerálních hnojiv na bázi (močovinové) směsi čpavku) – 23 c/ha, s frakční aplikací – 24 c/ha, s frakční aplikací močovino-amoniakové směsi s přídavkem síry – 26 c/ha.

Maximální nárůst výnosu z působení kapalných minerálních hnojiv oproti tuhým byl u pšenice tvrdé jarní v průměru za tři roky při použití varianty močovino-amonná směs + síra – 6 c/ha (nebo 13 %), při aplikaci hnojiv v všechny varianty pokusů na plodinách s výpočtem stejného dusíkového ekvivalentu.

Rozsah změn průměrného výnosu sóji za tři roky dle experimentálních možností byl: při použití tuhých minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 17 c/ha, při jednorázové aplikaci kapalných minerálních hnojiv na bázi močovino-amonného směs – 22 c/ha, s frakční aplikací UAN -32 – 24 c/ha, s frakční aplikací močovino-amoniakové směsi + síra – 25 c/ha.

Maximální nárůst výnosu z působení kapalných minerálních hnojiv oproti tuhým hnojivům byl: na sóji v průměru za tři roky s močovino-amonnou směsí + sirná varianta 8 c/ha nebo 47 %.

Rozsah změn průměrného výnosu kukuřice podle pokusných variant: při použití pevných minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 63 c/ha, při jednorázové aplikaci oproti kapalným minerálním hnojivům na bázi močovino-amonné směsi – 78 c/ha, s frakční aplikací směsi močovino-amonný amoniak – 82 c/ha, s frakční aplikací směsi močovina-amoniak + síra – 84 c/ha.

Maximální nárůst výnosu z působení kapalných minerálních hnojiv oproti tuhým hnojivům byl: v ​​průměru za tři roky na kukuřici s močovino-amonnou směsí + sirná varianta 21 c/ha nebo 13 %.

Rozsah změn průměrného tříletého výnosu slunečnice dle experimentálních možností byl: použití pevných minerálních hnojiv (dusičnan amonný) – 25 c/ha, použití kapalných minerálních hnojiv na bázi močovino-amonné směsi – 27 c/ha, frakční aplikace močovino-amonné směsi – 31 c/ha, frakční aplikace močovino-amoniakové směsi + síra – 29 c/ha. Maximální nárůst výnosu z působení kapalných hnojiv oproti tuhým hnojivům byl 6 c/ha nebo 13 %.