Co dělá geodet zjednodušeně?

Téma geodézie a geodetické práce je v moderní době poměrně oblíbené. Dostáváme mnoho dotazů, jak přesně geodetické zaměření probíhá a jakým zařízením.

V tomto článku se pokusíme odhalit základní pojmy spojené s geodetickými pracemi.

1. Co je geodézie? Základní pojmy a úkoly.

Geodézie je věda o měření Země. Data získaná z geodetických a polohopisných průzkumů slouží k tvorbě přesných map a plánů, při projektování výstavby průmyslových a občanských nemovitostí, k tvorbě navigačních systémů a v mnoha dalších oblastech.

Díky možnostem geodézie můžete přesně změřit vzdálenost mezi budovami, určit, kde leží hranice sídel, obcí, správní hranice mezi okresy a kraji a státní hranice mezi zeměmi.

Specialista, který takovou práci provádí, je zeměměřič.

Provádí topograficko-geodetické, geodetické, zaměřovací a projekční práce. V současné době je tato profese jednou z nejžádanějších v Rusku.

Hlavním úkolem geodeta je vypočítat souřadnice charakteristických bodů území. Specialista v tomto oboru provádí geodetické nebo topografické zaměření v závislosti na daném úkolu. Poté zpracuje výsledky měření, analyzuje získaná data a vypracuje topografický plán nebo mapu.

2. Typy geodézie aneb proč jsou geodeti potřeba?

Pojďme si tedy povědět podrobněji, jaké práce geodézie zahrnuje?

Vytyčování prací nebo provádění návrhových bodů hranic pozemku.

Jednoduše řečeno, pokud je známo katastrální číslo pozemku, souřadnice jeho hranic jsou zapsány v Jednotném státním registru nemovitostí (dále jen EGRN) a na pozemku nejsou žádné ploty, které by vykreslovaly hranice v přírodě vám umožní určit, kde leží skutečná hranice takového pozemku.

Body jsou upevněny hraničními značkami na zemi, například kolíky.

Výkonné fotografování. V průběhu výstavby budov se pro zajištění jejich nadmořské výšky a půdorysné polohy vůči instalovaným konstrukcím provádějí geodetické práce, tzv. zaměření skutečného stavu. Jedná se o ty části a prvky stavby, jejichž umístění do značné míry určuje stabilitu a pevnost celé stavby. Přesnost by v tomto případě měla odpovídat přesnosti předchozích zaměřovacích prací.

Účelem průzkumu skutečného stavu je zjistit přesnost návrhu in situ a identifikovat všechny odchylky od návrhu provedené během procesu výstavby. Toho je dosaženo určením skutečných souřadnic charakteristických bodů stavěných budov a konstrukcí.

Je to průzkum skutečného stavu, který vám umožňuje zkontrolovat přesnost souladu s projektem, je to to, co potvrzuje soulad postavené budovy nebo stavby se stavebními předpisy a předpisy, a to pouze na základě výsledků as-; realizovaný průzkum můžete skutečně zjistit kvalitu provedené stavby. Samozřejmostí je zaměření skutečného stavu v době dokončení stavby, tzn. před uvedením zařízení do provozu.

Takový průzkum umožňuje sledovat výsledky výstavby a identifikovat případné odchylky od projektu. K tomu současně s průzkumem vede odborný geodet protokol odchylek od daného projektu, ve kterém jsou zaznamenány odchylky stavěné budovy nebo stavby od projektu.

Dokumentační materiál získaný v procesu geodetických prací se používá při návrzích fasád a zasklení budov, kontrole přesnosti a výpočtech objemu provedených stavebních prací. Plány skutečného provedení jsou zpracovány na základě požadavků aktuálních regulačních dokumentů, jakož i s přihlédnutím k požadavkům orgánů státního dozoru, projektantského dozoru projekční organizace i technického dozoru objednatele. Pravidla pro přípravu výkresů ve skutečném stavu se odrážejí v GOST a SNiP.

Přečtěte si více: Výkonné fotografování

Inženýrské a geodetické zaměření – druh geodetických prací, při kterých se provádí zaměření a studie reliéfu v požadovaném území, stávající zástavby, stavby komunikací a další plánovací prvky.

Hlavním účelem výzkumu je získání topografických podkladů.

Topografické a geodetické práce. Provádí se zaměřování různých měřítek, aktualizace a tvorba topografických map, fotografování, plánování nadzemních a podzemních staveb.

Topografický průzkum (topografický průzkum) je soubor geodetických prací, které se provádějí v terénu, jejichž účelem je vypracování map a plánů.

Existují topografické průzkumy pro vypracování topografických map a plánů velkých měřítek (1:500, 1:1000, 1:2000, 1:5000) a průzkumy pro malá měřítka (1:10 000, 1:25 000 a menší). Polohopisné zaměření pozemku je soubor geodetických prací ke zjištění hranic a výšek pozemku, jakož i všech podzemních a povrchových komunikací a objektů na daném pozemku. Poloha hranic pozemku a komunikací se stanoví určením souřadnic a výšek charakteristických bodů hranic pomocí speciálního vybavení: přijímače GPS a totální stanice, vyhledávač tras. Účelem polohopisného zaměření pozemku je vytvoření topografických map nebo terénních plánů různých měřítek s podrobným vyznačením na nich umístěných objektů a komunikací v závislosti na technické specifikaci. Topografická mapa využívá symboly k zobrazení: terénu, vegetace, hranic budov a staveb, podzemních a nadzemních komunikací.

Letecký topografický průzkum. Dnes přišly na pomoc kvadrokoptéry a bezpilotní letouny (UAV).

Topografický průzkum z kvadrokoptéry je žádaný především pro tvorbu 3D modelu terénu, ortofotomap a výškové matice.

Letecké fotografování je nejúčinnější, nejrychlejší a levná metoda při použití kvadrokoptéry. Obraz je přitom mnohem kvalitnější než podobný ze satelitu.

Na techniku však platí speciální požadavky, protože jediné, co zůstává v geodézii neměnné, je potřeba maximální přesnosti.

Kvadrokoptéra musí létat dlouhou dobu bez dobíjení, proto jsou na baterii kladeny speciální požadavky.
Kamera musí mít maximální rozlišení, aby byla zajištěna úroveň kvality snímků.
Kvadrokoptéra musí mít dostatečný výkon pro vysílání a příjem signálu. To je nezbytné, aby se UAV mohl zvednout do výšky potřebné pro natáčení.

Pomocí leteckého snímkování můžete získat: videozáznamy a fotografie oblasti, dále: ortofotomapu; 3D model; topoplan.

Vybavení zeměměřiče.

Geodet je postaven před nelehký úkol: určit polohu místa, změřit vzdálenost, případně výšku a úhel sklonu například kopce.

Samostatně se dotkneme toho nejlepšího profesionálního vybavení, které specialisté používají, aby svou práci vykonávali co nejefektivněji.

1) Tachyometr je univerzální zařízení pro provádění geodetických prací. Je elektrooptický. Měří délku, výškový rozdíl a horizontální úhly.

2) Úroveň je jednodušší zařízení. Mohou ovládat pouze výšku, úroveň a svislost povrchů, tedy přebytek mezi objekty. Existují elektronické, optické, laserové, autoinstalační úrovně a další.

3) GPS zařízení. Je nutné určit umístění „talíře“. Chyba je obvykle 0,5-2 centimetry vzhledem k nejbližšímu bodu Státní geodetické sítě (dále jen GGS). To je přijatelné.

4) Stativ. Hlavním úkolem geodetického stativu je upevnění zařízení, které je na něm nainstalováno. Katastrální stativ se od běžných stativů používaných pro fotografování a natáčení liší tím, že je masivnější a vysoce odolný. Při provozu se nejprve na trojnožku umístí trojnožka – speciální zařízení pro centrování nad určitým bodem v případě potřeby a vyrovnání zařízení. A k němu je již připojeno tachometrové zařízení.

5) Peg. Vypadá jako kulatá hůl. Tyče mohou mít délku od 1.8 m do 6 m. Nahoře může být jak reflektor, tak přijímač GPS. Reflektor může mít různé tvary a provedení. Jeho hlavním úkolem je odrážet signál vysílaný dálkoměrem. Jeho vlastností je, že paprsek/signál vycházející z měřicího zařízení se přesně odráží zpět.
Nakonec tam, kde je reflektor nebo přijímač umístěn na geodetickém sloupu, se určí umístění měřeného bodu.

6) Laserová ruleta. Laserový svinovací metr nahradil ocelový svinovací metr, eliminoval lidský faktor a chyby při měření vzdáleností nad 50 m (prostě již není kovový metr). Nyní je laserový metr nezbytným nástrojem pro měření v interiéru. Nepostradatelné při provádění technické inventury budov.

7) Detektor potrubních kabelů, vyhledávač tras. Často nastávají situace, kdy geodet potřebuje určit, kde se v dané oblasti nacházejí podzemní inženýrské sítě.

Část komunikací se obvykle nachází na povrchu a nazývá se viditelná část. Zde je instalován generátor vibrací. Geodet prochází navrhované umístění podzemních komunikací s přijímačem. Pomocí něj geodet zaznamená otočné body komunikací a umístí je do polohopisného plánu. Pomocí této metody lze určit hloubku komunikace s přesností 0,05 m.

3. Jak probíhá geodetické zaměření?

Geodet obdrží technické zadání, které kromě podrobností úkolu uvádí katastrální číslo lokality a její případné souřadnice. Poté jde do oblasti a má s sebou potřebné vybavení.

Na místě geodeta doprovází zástupce právního vlastníka pozemku, který ví, kde se pozemek nebo nemovitost nachází. Jednou z hlavních geodetických metod používaných v práci geodetických inženýrů Společnosti krajského katastrálního centra je RTK neboli Real Time Kinematic. Přeloženo z angličtiny – „kinematika v reálném čase“.

Jedná se o metodu, při které se pomocí satelitního navigačního systému zjišťují plánované souřadnice a výšky bodů terénu příjmem korekcí ze základnové stanice.

Geodet zjišťuje v terénu body státní geodetické sítě (dále jen GGS).

Bod GGS je bod se známými souřadnicemi. Na základě těchto souřadnic geodet sestaví základnovou stanici. Body GGS jsou požadovány od společnosti Rosreestr se zprávou, která uvádí, kde bude geodetické zaměření geograficky provedeno a ve vztahu k jakému objektu.

Pro správné určení souřadnic instalované základny se používají nejméně tři body sítě, umístěné ve vzdálenosti přibližně 30 km od sebe. Počet bodů je stanoven na legislativní úrovni.

Data přijatá ze tří bodů se zadávají do počítače, který po zpracování poskytne přesné souřadnice umístění základnové stanice, která zase komunikuje se satelity pro určení přesných souřadnic. Satelitní signál přijatý zařízením je zpracován softwarem, načež je do základnové stanice přenesena diferenciální korekce, která objasňuje satelitní signál.

Druhým nezbytným zařízením pro takové natáčení je rover – mobilní GPS přijímač. Slouží k určení souřadnic s přesností 1 cm na vzdálenosti do 30 km od základního přijímače.

Přijímač také komunikuje se satelitem a paralelně se základnovou stanicí prostřednictvím mobilní komunikace. Díky této metodě je viditelná chyba, která bude zohledněna při dalším využití získaných dat.

Po vyfotografování všech potřebných bodů na zemi se jejich souřadnice zaznamenají do speciálního deníku. Geodet navíc připraví zákres území – jedná se o schematický nákres, který zobrazuje objekty nutné k vypracování topografického plánu.

Výsledky práce jsou předány katastrálnímu inženýrovi, který v závislosti na úkolu zpracuje plán hranic a mapu (plán) území.

4. Státní geodetická síť.

Pro usnadnění provádění geodetických a kartografických prací na území Ruska byla vytvořena státní geodetická síť.

Pojďme se blíže podívat, co to je?

Jedná se o síť speciálně určených bodů na zemském povrchu, pro každý z nich jsou určeny souřadnice. Síť byla vytvořena tak, že body uvnitř ní byly umístěny ve formě geometrických tvarů – nejčastěji trojúhelníků. Existují ale také čtyřúhelníky a lomené čáry tvořené body. Vzdálenost mezi nimi lze vždy změřit a/nebo vypočítat.

Každý takový bod na zemi je geodetický bod. Je upevněn na zemi postavením speciální konstrukce.

Existují tři skupiny bodů:

Plánované (určují se souřadnice v rovině);
Vysoká nadmořská výška (je uvedena nadmořská výška);
Plánovaná výšková budova.

Geodetická značka je pozemní stavba, která se nachází v geodetickém bodě. Zpravidla je potřeba instalovat geodetický přístroj. Někdy existuje platforma, na které může specialista pracovat.

Geodetická značka může být dřevěná, kamenná, železobetonová nebo kovová.

Osoby provádějící geodetické a kartografické práce, při nichž jsou zjišťovány případy poškození nebo zničení bodů státní geodetické sítě, jsou povinny všechny takové případy oznámit spolkovému výkonnému orgánu oprávněnému poskytovat veřejné služby v oboru geodézie a kartografie, a to v region Orenburg – to je územní správa Rosreestr.

Informace o bodech GHS lze získat na webových stránkách Rosreestr. V elektronickém vyhledávacím systému materiálů z Federálního fondu prostorových dat.

5. Přesnost měření

Každý geodetický přístroj, ať už je to tacheometr nebo vodováha, má své vlastní charakteristiky, které poskytují určitou přesnost měření. Určitá chyba vzniká nejen v závislosti na použitém zařízení a zručnosti geodeta, ale také na chybě, se kterou je bod GGS instalován.

Přesnost ukazují programy dodávané s vybavením GPS. Geodeti vidí souřadnice, které obdrželi z každého bodu, a chybu pro každý z nich.

1. Průměrné chyby v plánované poloze snímků objektů a vrstevnic s jasnými obrysy by neměly přesáhnout 0.25 m.
2. Průměrné chyby v plánované poloze skrytých bodů podzemních staveb zjištěné pomocí detektorů trubkových kabelů by neměly překročit 0.35 m.
3. Průměrné chyby ve výškové poloze objektů by neměly přesáhnout 0.2 m.

Přesnost zaměření země je upravena vyhláškou Rosreestr ze dne 23.10.2020. října 0393 č. P/XNUMX a závisí na kategorii pozemku.

Často můžete slyšet, že přesnost výsledků geodetického zaměření je negativně ovlivněna:

špatné povětrnostní podmínky (srážky, vítr, mlha);
přítomnost technických prostředků, které generují vibrace (blízkost železnice, metra, vodních elektráren atd.);
zimní čas, kdy se teplota pohybuje kolem nuly stupňů.

Společnost Krajské katastrální centrum s více než 10letou praxí v tomto oboru zodpovědně prohlašuje: pracujeme za jakýchkoliv podmínek.