Jaké jsou výhody hroznů jednoduchými slovy?

Hrozny jsou nejen chutné, ale také pomáhají posilovat tělo. Mimochodem, nejen bobule jsou užitečné, ale také hroznová semena – jsou bohaté na antioxidanty.

Hrozny jsou vynikajícím zdrojem fytonutrientů, především fenolů a polyfenolů, obsahujících vitamíny A, C, K a B6. Hrozny jsou také bohaté na thiamin, riboflavin, niacin a folát a obsahují minerální látky (draslík, vápník, hořčík, fosfor a sodík).

Hrozny obsahují velké množství flavonoidů, které určují nejen její barvu, ale jsou také silnými antioxidanty. Dva hlavní typy antioxidantů v hroznech – resveratrol a quercetin – neutralizují účinky volných radikálů, které mohou tělu způsobit značné škody.

Resveratrol navíc pomáhá pacientům s Alzheimerovou chorobou. Výzkumy ukazují, že hrozny mohou zlepšit zdraví mozku a oddálit nástup degenerativních onemocnění nervového systému. Bylo navrženo, že hroznová šťáva může dokonce zlepšit kognitivní funkce u starších dospělých, kteří již mají mírnou kognitivní poruchu.

Hrozny obsahují sloučeninu zvanou pterostilben, která může snižovat hladinu cholesterolu v lidském těle. Pterostilben je úzce spjat s resveratrolem. Výzkumy prokázaly, že tyto látky mohou mít pozitivní vliv na hladinu cholesterolu.

Konzumace hroznů zvyšuje hladinu oxidu dusnatého v krvi, což zabraňuje tvorbě krevních sraženin. Hrozny tak mohou snížit pravděpodobnost infarktu. Antioxidanty přítomné v hroznech zabraňují oxidaci LDL (lipoprotein s nízkou hustotou neboli „špatný“ cholesterol), který blokuje krevní cévy, což je jedna z hlavních příčin kardiovaskulárních onemocnění.

Hrozny jsou účinné při úlevě od zácpy – obsahují organické kyseliny, cukr a vlákninu a mají také tonizující účinek, zvyšující motilitu střev. Hrozny obsahují dostatečné množství nestravitelné vlákniny, která pomáhá aktivovat proces trávení.

Jedna studie zjistila, že lidé, kteří konzumovali tři porce hroznů (jedna porce je 32 bobulí) týdně, měli o 7 % snížené riziko vzniku cukrovky.

Červené hrozny mohou pomoci zabránit ztrátě zraku související s věkem a makulární degeneraci. Studie prokázaly, že konzumace tří porcí hroznů denně může snížit riziko makulární degenerace o více než 36 %. Strava obohacená o hrozny může podporovat zdraví očí a předcházet onemocněním sítnice.

Hrozny jsou zdrojem železa a manganu. Ten se podílí na metabolismu bílkovin, tvorbě kolagenu a fungování nervového systému.

Studie z roku 2013 zjistila, že konzumace celého ovoce, zejména hroznů, borůvek a jablek, snižuje riziko vzniku cukrovky 2. typu. Pití ovocné šťávy však bylo spojeno s vyšším rizikem cukrovky.

Jaká nebezpečí mohou nastat při konzumaci hroznů?

Betablokátory, běžně předepisované pro srdeční onemocnění, mohou způsobit zvýšení hladiny draslíku v krvi. Lidé, kteří užívají betablokátory, by proto měli jíst potraviny s vysokým obsahem draslíku, jako jsou hrozny, s mírou.

Jíst hodně hroznů je také nebezpečné pro ty, kteří užívají léky na ředění krve (warfarin nebo kumidin), protože resveratrol může zvýšit antikoagulační účinek těchto léků, jako je vitamín K.

Lidé s problémy s ledvinami by měli být opatrní při konzumaci hroznů, protože pokud ledviny nemohou odstranit přebytečný draslík z krve, může to být smrtelné.

Jak vybrat hrozny?

V obchodech byste měli vybírat hrozny, jejichž bobule mají pevnou texturu, neporušenou slupku a pevně přiléhají k zelené stopce. Zelené hrozny by měly mít lehce nažloutlý odstín, červené hrozny by měly mít narůžovělý odstín a černé hrozny by měly mít fialový odstín. Protože se hrozny při pokojové teplotě poměrně rychle kazí, měly by být vždy uchovávány v chladu. Pro lepší uchování trs volně zabalte do papírové utěrky – bobule tak vydrží déle čerstvé v lednici.

© Úřad Rospotrebnadzor pro region Kirov. Kirov, sv. Krasnoarmeyskaya, 45, tel.: (8332) 40-67-10 (40 hodin), fax: 68-68-XNUMX. E-mail: rpn@43.rospotrebnadzor.ru

Hroznová. To je lahodné a sladké slovo! Proč bychom měli milovat hrozny a proč bychom se měli bát? Podívejme se podrobně na složení a vlastnosti hroznových bobulí Obsah kalorií hroznů je 45-82 kcal na 100 g Světlé odrůdy mají méně kalorií, tmavé odrůdy mají více kalorií Vinné bobule.

Hrozny. To je lahodné a sladké slovo! Proč bychom měli milovat hrozny a proč bychom se měli bát? Podívejme se podrobně na složení a vlastnosti hroznových bobulí.

Kalorický obsah hroznů je 45-82 kcal na 100 g. Světlé odrůdy mají méně kalorií, tmavé mají více kalorií.

Hrozny obsahují v průměru 55-85% vody. 100 g hroznů obsahuje asi 15 g sacharidů, 1.6 g vlákniny, až 0.8 g organických kyselin a asi 0.6 g bílkovin a tuků.

Sladkost bobulí zajišťuje fruktóza a glukóza, ale obsahuje také cukry, jako je xylóza a rafinóza. Asi polovinu sacharidů tvoří glukóza. Jedná se o nejjednodušší sacharid. Právě na glukózu se v našem těle štěpí všechny sacharidy. Pak je to jen oxid uhličitý a voda. Glukóza je rychlým zdrojem energie pro mozek, svaly a další orgány a tkáně našeho těla. Konzumací hroznů dodáváme svému tělu hotovou glukózu „na stříbrném podnose“ a nemusí ji pracně extrahovat z disacharidů (laktóza, sacharóza) nebo polysacharidů (škrob). Hrozny proto budou dobrou posilou, když potřebujete glukózu – při fyzické práci, při dlouhodobé duševní práci. Ale v tomto ohledu by se hrozny neměly jíst, pokud máte cukrovku a obezitu. Protože volná přebytečná glukóza se na našich „stranách“ snadno přemění na rezervní tuky. Hrozny proto nejsou zařazeny do jídelníčku na hubnutí. Ale s fyzickým vyčerpáním, podváhou a anorexií se hrozny budou hodit.

Hroznové bobule jsou zásobárnou vitamínů, mikroprvků a makroprvků.

100 gramů bobulí obsahuje: draslík (až 225 mg – při denní potřebě cca 2000-3000 mg), hořčík (až 17 mg při denní potřebě cca 500-900 mg), vápník (až 30 mg s denní potřeba asi 800-1200 mg, sodík (až 26 mg při denní potřebě asi 5-10 g), křemík (až 12 mg), fosfor (až 22 mg při denní potřebě asi 2 g), zinek (do 0.09 mg s denní potřebou asi 15 mg), kobalt (do 2 mcg s denní potřebou asi 70 mcg), železo (do 0.6 mg s denní potřebou asi 20-30 mg), mangan (do 0.09 mg s denní potřebou asi 2-5 mg), molybden (3 mcg s denní potřebou asi 200 mcg), hliník (do 0.38 mg s denní potřebou asi 30-50 mg ), síra (do 7 mg při denní potřebě cca 500-800), chlor (do 1 mg), měď (do 0.8 mg s denní potřebou cca 3 mg), fluor (do 12 mcg s denní potřeba asi 80 mcg), jód (až 8 mcg s denní potřebou asi 200 mcg)

Kompozice vitamínů: kyselina askorbová nebo vitamín C (až 15 mg s denní potřebou asi 100 mg), fylochinony nebo vitamin K (až 2 mcg s denní potřebou asi 120 mcg), biotin (až 1.5 mcg s denní potřebou asi 500 mcg), flavonoidy nebo vitamin P (až 0.045 mg s denní potřebou asi 25 mg), kyselinu listovou nebo vitamin B9 (až 4 mcg s denní potřebou asi 400 mg), riboflavin nebo vitamin B2 ( do 0.07 mg s denní potřebou asi 3.5 mg), thiamin nebo vitamin B1 (do 0.05 mg s denní potřebou asi 2 mg), vitamin A nebo retinol (do 0.1 mg s denní potřebou asi 2.5 mg ), karoten (do 1.3 mg), niacin nebo vitamin B3 (PP) (do 0.3 mg s denní potřebou asi 25 mg).

Díky tak bohatému složení při každodenní konzumaci hrozny má příznivý vliv na činnost nervové soustavy. Díky vysokému obsahu draslíku může působit močopudně, čehož lze využít při otocích a vysokém krevním tlaku, mikronefrolitiáze.

Obsahuje hrozny a organické kyseliny: jantarová, vinná, jablečná, fosforečná, křemíková, mravenčí, šťavelová, fumarová, glykolová, glukonová. Organické kyseliny hrají v lidském těle velmi důležitou roli – podílejí se na obnově acidobazické rovnováhy. Při nevhodné, nevyvážené stravě, při konzumaci velkého množství sladkostí, při chronickém stresu a pod vlivem nepříznivých faktorů prostředí se v těle hromadí velké množství podoxidovaných produktů, které posouvají acidobazickou rovnováhu do kyselé straně a organické kyseliny mají tendenci alkalizovat. Organické kyseliny stimulují sekreci a motilitu gastrointestinálního traktu, zlepšují metabolismus. Mají antioxidační vlastnosti a zvyšují energetické zásoby buněk (kyselina jantarová).

Hrozny obsahují uronové kyseliny a pektiny – až 1.6 %. Uronové kyseliny se používají v játrech k detoxikaci a odstraňování těžkých kovů. Pektinové látky (deriváty uronových kyselin) pomáhají čistit střeva a snižovat hladinu cholesterolu – a to snižuje riziko onemocnění kardiovaskulárního systému a rakoviny.

Enzymy obsažené v hroznech – peroxidáza, esteráza, lipáza, katecholoxidáza – zlepšují metabolismus.

Hlavním rysem hroznů je, že obsahují ve slupce a semenech flavonoidy resveratrol a proanthokyanidinys výraznými antioxidačními vlastnostmi. Resveratrol a proanthokyanidiny mají schopnost zpomalovat oxidaci cholesterolu, a tím zpomalovat aterogenezi (poškození cév aterosklerotickými pláty) – a to prevence mrtvice, infarktu myokardu, aterosklerotické demence. Resveratrol a proanthokyanidiny díky své antioxidační aktivitě pomáhají zpomalovat proces stárnutí organismu a jsou protirakovinné látky. Resveratrol má estrogenní aktivitu (fytoestrogen) – snižuje riziko osteoporózy, stimuluje syntézu kolagenu. Tato látka je však obsažena pouze v tmavých odrůdách hroznů (čím tmavší hrozny, tím více resveratrolu obsahuje), v bobulích bílých hroznů se nenachází. Proanthokyanidiny mají schopnost rozšiřovat cévy, zlepšovat mikrocirkulaci v tkáních a zpomalovat tvorbu trombů. Proanthokyanidiny se podílejí na procesu chelace – zlepšují odstraňování těžkých kovů z těla.

Hroznová semínka obsahují hroznový olej – polynenasycenou kyselinu linolovou, vitamín E, vitamín A, vitamín C, resveratrol, proanthokyanidiny – všechny tyto složky tvoří silný antioxidační komplex, proto by se hrozny měly jíst se semeny.

Antokyany (pigmentové glykosidy) jsou dalším typem bioflavonoidů, které zajišťují barvu bobulí, mají baktericidní účinek, posilují stěny kapilár a působí protiedematózně a mají také antioxidační aktivitu.

Resveratrol, proanthokyanidiny a antokyany, stejně jako jiné bioflavonoidy, se v lidském těle nevytváří a musí být získávány z potravy.

Phytoncides – antimikrobiální látky – nacházející se jak v hroznech, tak v listech.

Aminokyselin je v malém množství – leucin, methionin, arginin, lysin, histidin, glycin, cystin.

Hrozny by se neměly konzumovat pro gastritidu s vysokou kyselostí a peptický vřed žaludku a dvanáctníku, protože stimuluje produkci žaludeční šťávy a může vyvolat exacerbaci onemocnění. Stejná vlastnost je spojena se zvýšením chuti k jídlu, takže lidé se zvýšenou tělesnou hmotností a ti, kteří chtějí zhubnout, by měli jíst hrozny opatrně.

Hrozny stimulují střeva a mohou mít projímavé účinky, takže nedoporučuje se při průjmu a náchylnosti k němu. Hrozny se také nedoporučují, pokud máte sklony k plynatosti. Pokud ale máte sklony k zácpě, hrozny se budou hodit.

Hrozny jsou zakázány při chronickém selhání ledvin, protože obsahuje velké množství draslíku.

Při chronických plicních onemocněních s přítomností chronického respiračního selhání je třeba hrozny omezit, jako všechny sladkosti, kvůli vysokému obsahu glukózy, která se z našeho těla vylučuje ve formě oxidu uhličitého plícemi a vodou.

Hrozny byste měli jíst opatrně v přítomnosti alergická onemocnění a chronická zánětlivá onemocnění, protože nadbytek glukózy podpoří zánětlivý proces.

A tak po prozkoumání hroznů ze všech stran můžeme dojít k závěru, že se jedná o jedinečný potravinářský produkt, bohatý na vitamíny, minerály, antioxidanty, organické kyseliny a pektiny, schopný zlepšit stav nervového a kardiovaskulárního systému a zlepšit fungování játra a celý gastrointestinální trakt, působí proti stárnutí, je prevencí rakoviny. Pokud nemáte žádné kontraindikace, jezte s užívejte si a buďte zdraví!